Hotel Liberec – tip na výlet

 

VÝLETY PO JIZERSKÝCH HORÁCH PRO PĚŠÍ

Pro pěší návštěvníky Jizerských hor jsme se snažili nachystat jedinečnou nabídku cílů, které, jak doufáme, zcela nekopírují trasy tradičních cyklovýletů.
Budeme rádi, když Jizerky vyzkoušíte „po svých“ a přitom strávíte cenné chvilky v přírodních rezervacích, na skalních vyhlídkách a vrcholech hor, když se projdete historicky i technicky zajímavými místy sklářských osad nebo vodních nádrží.

Úkolem tras pro pěší je obeznámit výletníky s malou, avšak významnou CHKO Jizerské hory, s jejím přilehlým okolím, zvláště pak Bedřichovem, a možnostmi, které se zde turistům nabízí, mezi něž patří i tzv. Jizerská magistrála pro pěší turistiku.

• Vycházka na Černou Nisu a Novou Louku (11,7 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, obora (0,8 km) – Bedřichovská přehrada na Černé Nise, hráz (3,8 km) – Černá Nisa, západní rozcestí (4,3 km) – K závorám (5,5 km) – Závory (5,8 km) – Pod Olivetskou horou (6,8 km) – Za Přehradou (7,1 km) – Gregorův kříž (7,8 km) – Nová Louka (8,7 km) – Bedřichov (11,7 km)

Krátká výletní trasa, kterou uvítají všichni jednodenní návštěvníci hor, vás z Bedřichova provede několika zásadními místy Jizerských hor.
Trasou z bedřichovského stadionu, a dále od „obory“ se dostanete k prvním Jizerským perlám, a to k vodní nádrži na Černé Nise. Cestou k ní i za ní lze spatřit nejeden typický jizerskohorský pomníček, celou přehradu jde obejít dokola. Z přehrady pak trasa směřuje k druhému důležitému bodu vycházky, bývalému loveckému zámečku na Nové Louce, někdy zvanému Šámalka po kancléři prezidenta Masaryka, JUDr. Přemyslu Šámalovi.

• K vodopádům Černého potoka a na přírodní rozhlednu Frýdlantské cimbuří (12 km)

Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – U Liščí chaty (2 km) – Kámen osvobození (3 km) – Hajní kostel (3,7 km) – Pod Frýdlantským cimbuřím (5 km) – Frýdlantské cimbuří (5,3 km) – Polední Kameny (6 km) – Pavlova cesta (7 km), odbočit doleva – /Pavlova cesta/ – Štolpišská silnice (10,5 km) – /Štolpišská silnice/ – Smědava (12 km)

Krátká trasa vhodná pro všechny bez výraznějších zdravotních problémů, upozorňujeme na větší převýšení a fyzickou zátěž během cesty! Možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Jedna z mála tras, kde nepotkáte kola, ale uvidíte „řetězy“ jako v Tatrách! Výchozím bodem Bílý Potok pod Smrkem, odkud budete pomalu stoupat nejpříkřejšími cestami do srdce Jizerek, na Smědavu. Prvními zastaveními mohou být vodopády na Černém potoce, poté výstup na Hajní kostel, hned v závěsu výhledy na Frýdlant a okolí z Frýdlantského cimbuří.
Další část výletu bude již v klidnějším tempu mírného terénu, z Poledních kamenů na Pavlovu cestu – zde ale nepokračovat dále po značené žluté, nýbrž si pěkně Smědavskou horu obejít ze severní části. Trénovanému oku neuniknou zbytky leteckého neštěstí. Z Pavlovy cesty se pak dostaneme na Štolpišskou silnici vedoucí na Smědavu.

• Na přírodní rohlednu Paličník (17,5 km)

Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – /Jedlová cesta/ – Sedmitrámový most (4,5 km) – Předěl (7,5 km) – Na Písčinách (9 km) – /Paličníková cesta/ – Pod Klínovým vrchem (11 km) – Paličník (11,4 km) – Bártlova bouda (14,5 km) – Bílý Potok pod Smrkem (17,5 km)

Trasa střední délky s výrazným převýšením, možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Po Jedlové cestě (červené turistické) k Sedmitrámovému mostu, a pak podél Šindelového potoka na Předěl, odtud po červené směr Smrk, ale na Písčinách odbočit vlevo. Paličníková cesta vede přímo na vrch Paličník (944 m) s exkluzivním výhledem do širokého kraje. Z Paličníku po žluté turistické cestě údolím NPR Jizerskohorské bučiny a kolem skalnatých břehů Hájeného potoka zpět přes Bártlovu boudu (výletní restauraci s terasou) do Bílého Potoka pod Smrkem.

• Výšlap na Holubník (19,5 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, hájovna (0,5 km) – Nová Louka (3 km) – Gregorův kříž (3,9 km) – Hřebínek (6 km) – Točna (6,8 km) – Pod Ptačími kupami (7,5 km) – Ptačí Kupy (8,2 km) – Holubník (9 km) – Sedlo Holubníku (10,5 km) – Pod sedlem, Kulaťák (12,4 km) – Kristiánov (14 km) – Nová Louka (16,5 km) – Bedřichov (19,5 km)

Další trasa středního rázu s větším převýšením, výchozím bodem Bedřichov.
Z Bedřichova se klasickou cestou dostaneme na Novou Louku a Hřebínek. Odtud pokračujeme na rozcestí Pod Ptačími Kupami, kde odbočíme nahoru doprava a zvolna vystupujeme k prvnímu vrcholku, Ptačím Kupám (1 013 m). U nich stojí Mützelův obrázek, který připomíná přestřelku mezi pytláky a lesníky z roku 1866. Od Ptačích Kup postupuje cesta přímo na Holubník (1 071 m), dominantu Hejnického hřebene, jehož vrcholový smrkový porost úplně zničili imise z blízkých elektráren. Pod sedlem Holubníku je pramen říčky Kamenice. Návštěvníci Jizerek by neměli vynechat prohlídku Liščí boudy v Kristiánově.

• Okolo Hejnického hřebene Jizerských hor (22,4 km)

Bedřichov, stadion – Bedřichov, hájovna (0,5 km) – Nová Louka (3 km) – Gregorův kříž (3,9 km) – Hřebínek (6 km) – Točna (6,8 km) – Krásná Máří (8,1 km) – Na Žďárku (10,1 km) – Nad Černým potokem (11,1 km) – Čihadla (12,6 km) – Rozmezí (13,6 km) – Kristiánov (16,8 km) – Nová Louka (19,4 km) – Bedřichov (22,4 km)

Trasa střední délky a mírného terénu vhodná pro celodenní poznávací vycházku, návštěvníky provází obvyklými místy Jizerských hor.
Na cestě z Bedřichova k hájovně pozůstatek sklářské hutě (přímo pod výběhem zvěře u Lesní chaty), na Nové Louce výletní restaurace, v jejíž blízkosti se nenalézá jen chráněná přírodní rezervace, ale také pamětní deska JUDr. Přemysla Šámala, který byl ve 30. letech minulého století častým hostem loveckého revíru Jizerských hor. Dalším atraktivním místem je skalní vyhlídka nad Černým Štolpichem, Krásná Máří (900 m), opatřena zábradlím a stupy. Několik kilometrů vzdálená Čihadla jsou známá přírodní rezervací (v lokalitě se vyskytuje vzácná česká masožravá rostlina), Kristiánov pak Památníkem sklářství Jizerských hor, který sídlí v Liščí boudě. Návštěvník se může seznámit s maketou původní osady, s předměty produkce sklářské či bižuterní výroby a s historií rodu Riedelů.

• Přechod Jizerských hor (28,3 km)

Nové Město pod Smrkem, náměstí – U spálené hospody (1,5 km) – U Kyselky (2,5 km) – Streitův obrázek (4 km) – Smrk (7 km) – Nebeský žebřík, dolní rozcestí (8 km) – Na Písčinách (9 km) – Předěl (10,5 km) – Smědava (14 km) – /Štolpišská silnice/ – Na Knajpě (17,3 km) – Čihadla (18,3 km) – Rozmezí (19,3 km) – Kristiánov (22,8 km) – Blatný rybník (24,8 km) – Nová Louka (25,3 km) – Bedřichov (28,3 km)

Trasa delšího typu, možnost využití vlakové dopravy z Liberce.
Přechodem Jizerských hor získá pěší turista ucelenější přehled o uspořádání hor z různých hledisek. Návštěvník si tak může povšimnout, že vůdčí horninou Jizerek je žula a že díky zvětrávání jsou hory plné viklanů, skalních hřibů nebo skalních mís. Zajímavé je i rozložení lesního porostu, rašeliništ a skalních výchozů.
Jako první nás překvapí asi novoměstská léčivá Kyselka, po ní přijde překvapení v podobě velkolepého vrcholu Smrku (1 124 m) s celoročně otevřenou rozhlednou a nedalekým pomníkem básníka Theodora Körnera. Následuje prudší sestup po Nebeském žebříku, a potom už jen mírný terén kolem Smědavy a rezervace Na Čihadlech směr Bedřichov.

• Z Čech přes Polsko na konec světa (31,5 km)

Harrachov, Mýtiny – /Stara Droga Celna/ – Orle (6,5 km) – Karlovský most, hraniční kámen (7,5 km) – Jizerka, Panský dům (9,5 km) – Lasičí cesta (10,5 km) – /Lasičí cesta/ – Jelení stráň (12 km) – Pytlácké kameny (13,5 km) – Zelený kámen (16,5 km) – /Zelená cesta/ – Předěl (19,5 km) – /Smrková cesta/ – Nebeský žebřík, dolní rozcestí (22 km) – /Francouzská cesta/ – Tišina (24 km) – Hubertka, Křížový buk (26,5 km) – Lázně Libverda (30 km) – Hejnice (31,5 km)

Delší trasa s poznávacím zaměřením, možnost vlakové dopravy Harrachov (Mýtin) a Hejnice.

V Harrachově-Mýtinách přejdeme železniční trať a pokračujeme vzhůru po Staré celní cestě (zelené turistické) až do polského Orle a na pěší přechod Jizerka-Orle, hranice zde prochází řekou Jizerou. Od Karlovského mostu jdeme dál po žluté, vyjdeme u Staré Pily na Jizerce. Z Jizerky postupujeme po červené Lasičí stezkou k Věžním skalám (1 018 m) a Pytláckým kamenům (975 m). Nyní se nacházíme v nejneporušenější a nejchráněnější oblasti Jizerských hor, tj. v blízkosti NPR Rašeliniště Jizery. Míjíme Rybí loučky, u Zeleného kamene Černá jezírka, až musíme dojít na Předěl a odtud pokračovat v promenádě příjemnou Smrkovou a Francouzskou cestou přes Tišinu až do Lázní Libverda a do Hejnic. Mezi slavné osobnosti, které lázně nejen navštívili, ale zde i malý čas pracovali, patří spisovatel Franz Kavka. Naproti tomu Hejnice si získávají srdce cestovatelů úchvatnou atmosférou baziliky Navštívení p. Marie s vnitřním ambitem a přilehlým klášterem. Hejnický chrám otevřen i mimo mše svaté.

• Po stopách jizerskohorských sklářů (32 km)

Bedřichov – Nová Louka (3 km) – Blatný rybník (3,8 km) – Kristiánov (5,5 km) – /Cikánský les/ – Josefův Důl, Údolí Kamenice (10 km) – Josefův Důl, „Sklář“ (12 km) – Antonínov, Lesní brána (12,7 km) – Mariánskohorské boudy (15 km) – Protržená přehrada (16 km) – /Jezdecká cesta/ – Souš, za Přehradou (17,5 km) – /Jezdecká cesta/ – U Bunkru (21 km) – Jizerka, Panský dům (22 km) – Mořina, Pod Bukovcem (23 km) – Sedlo Pod Zámky (25,5 km) – Souš (27 km) – Novina II (29,5 km) – Desná (32 km)

Delší pěší trasa na téma skláři a sklářské hutě Jizerských hor.
Historie sklářství sahá ve zdejším kraji do 16. století, není divu, že první bude již nad tenisovými kurty v Bedřichově – zde jsou k vidění pozůstatky renesanční sklárny, založené přibližně v roce 1598. Další zastávkou je „huť“ Nová Louka, kterou vybudoval Johann Josef Kittel, později byla huť odkoupena Riedely.
Po necelém kilometru dojdeme z Nové Louky k Blatenskému rybníku. Kdysi zde stála pila a v okolí se pálilo dřevěné uhlí. Třetí sklářskou hutí v řadě je Kristiánov. Založili ho na konci 18. století Riedelové, huť jim prosperovala a osada se rozvíjela do té míry, že zde byla vystavěna škola, kostelík a hřbitůvek (osada měla též vlastního faráře!)
Čtvrtou sklárnou je Karlova huť, nyní pod hladinou Josefodolské přehrady. V Josefově Dole, v části Antonínov, stávala od 17. století další významná stará sklárna, tzv. Zenknerova huť.
Z Antonínova jdeme dále, dokud nepoznáme na dálku věž Protržené přehrady, ubohého svědka tragédie roku 1916, hráz se tehdy protrhla a napáchala v údolí značné škody.
Poslední připomínkou jizerské sklářské tradice – velkou „polubenskou sklárnu“ založili ji ve 40. letech 19. století Riedelové a největší slávy došla za Josefa Riedela, „krále jizerskohorských sklářů“.